Kráska a zvíře trochu jinak, aneb retellingy

Retellingům jsem se dříve vyhýbala. Obávala jsem se toho, že mě to nebude bavit, nebo že to bude příliš předvídatelné. Tento měsíc jsem se odhodlala a přečetla rovnou dva, Na lovu a Temné a osamělé prokletí.

Pohádku Kráska a zvíře jsem četla snad jednou jako malá, a to tu kreslenou od Disneyho. Poté jsem viděla nejnovější filmové ztvárnění s Emmou Watson. Takže pohádku znám, ale ne zase až tak dobře.

Na lovu
Jako první z výše zmíněných jsem četla právě Na lovu od Meagan Spooner.


Hlavní hrdinkou je Jeva, která žije se svým otcem a dvěma sestrami v městském domě. Dokud nepřijdou o všechno. Jsou nuceni prodat veškerý svůj majetek, aby splatili dluhy, a odstěhují se do srubu daleko od města k lesu. Jejich otec se rozhodne vydělávat lovem. jenže jednoho dne si vezme do hlavy, že uloví Zvíře a zmizí. Jeva se ho rozhodne hledat a Zvíře zabít.

Jeva je sympatická a není úplně blbá. V hlavě jí to pálí a spoustu věcí si dokáže domyslet. Má ráda volnost a lovení v lese.
Co se mi líbí je to, jak se mezi ní a Zvířetem vyvíjí jejich vztah (jestli se to tak dá říct). Oba si za celou dobu projdou proměnou v chování, a to je zajímavé pozorovat. I přesto, že to nemělo tolik děje, tak mě to bavilo, četlo se mi to fakt dobře a rychle a chtěla jsem vědět, jak to dopadne. I přesto, že se spousta věcí dá podle pohádky očekávat.
V knize oceňuji části z pohledu zvířete, které byly hrozně zajímavé. Upřímně to mě na celé knize bavilo asi nejvíc.
Závěr mi v něčem hrozně připomínal Grišu, nejvíce tou pohádkovou atmosférou.
Celkově je Na lovu hrozně miloučký, oddechový příběh s pohádkovým nádechem, který mě opravdu bavil. 

Hodnocení: ****

Temné a osamělé prokletí

Hned poté jsem sáhla po dalším retellingu na tenhle příběh, a to je celkem ještě novinka od Brigid Kemmerer. A panebože, tohle byla bomba! 

Harpřina matka pomalu umírá na rakovinu, její bratr Jake musí pracovat pro vymahače. Jeho práce se mu nelíbí, ale nemá na výběr, protože sami musí splatit dluhy. Harper jednoho dne čeká na bratra venku na ulici, když  je unesená Greyem (který ji unesl kvůli prokletí prince Rhena) a ocitá se v Uhlíkově (v zemi tzv. na druhé straně). Nemůže se dostat zpátky domů, dokud neskončí období. Pomalu se začíná sžívat s Uhlíkovem i s lidmi, kteří tam žijí. 

Hlavní postavy byly geniální. Rhen byl princ, který byl díky své blbosti prokletý tím, že se na každém konci období měnil na netvora. Pomalu už ztratil naději a trčel zavřený v zámku, přičemž ho nic jiného nezajímalo. 

Grey je velitelem strážců (a taky jediným strážcem prince Rhena). Snaží se být drsný a nedostupný. Jeho hlášky, které dokáží vždy usadit, jsou perfektní. 

A Harper je holka, která umí myslet hlavou, opět. Není naivní, na začátku nikomu nevěří, a to dodává příběhu realistický děj. Narodila se s mozkovou obrnou, což je od autorky úžasný! V knize vysvětluje i to, proč napsala takovou hrdinku. A za mě je to ta nejzajímavější věc na celé knize. 

Příběh je neskutečně čtivý a poutavě napsaný. Rychle jsem si zamilovala, jak postavy, tak celý příběh. Co je na tom zajímavý je to, že to není jen příběh o holce, která potká Netvora a zamiluje se do něj. Nic takového tu nečekejte. Je to totiž příběh o celém Uhlíkovu, jeho obyvatel. O tom, jak Rhenovi dojde, že se musí starat o svůj lid a ochránit svou vlastní zemi. 

Mezi jediné minusy patří obálka pod přebalem, která je pouze modrá bez jakéhokoliv nápisu či zdobení. Je to hrozná škoda, protože tato kniha by si zasloužila hezčí obálku pod přebalem. A ten druhý je chování hlavních postav na začátku příběhu. To totiž byli protivní, věčně se štěkali mezi sebou a schválně se popichovali. Naštěstí to rychle vymizelo a příběh se pěkně rozvinul. 

Hodnocení: *****

Obě knihy mohu doporučit, i když Temné a osamělé prokletí o trochu více. Opravdu to stojí za přečtení a já se hrozně moc těším na druhý díl. Také mě to donutilo přidat si na seznam knihu Dopisy ztraceným od stejné autorky, protože její styl psaní se mi opravdu líbí.