Zmizení Sáry Lindertové: Kateřina Šardická
Počet stran: 412
Nakladatelství: Fragment
Žánr: Detektivní, young adult
Hodnocení: 3,7*
Sára Lindertová je normální holka, která se jednoho večera beze stopy ztratí v metru. Její sestře Klaudii přijde celá situace zvláštní, a tak po ní začne pátrat. Stejně jako po ní pátrá policie. Co se v osudný večer stalo? A kde může Sára být?
Na tuto knihu jsem byla zvědavá, a to ze dvou důvodů. Za prvé ji dost lidí chválilo, a za druhé jsem se poprvé měla setkat s žánrem, který nečtu. Knížku jsem opět měla v rámci knižní štafety a jsem hrozně ráda, že jsem si ji stihla přečíst ještě takhle před Humbookem. No a navíc tu máme další knihu z české tvorby!
Formát knihy byl hodně roztažený a díky tomu se četla skoro sama. Stránky ubíhaly rychlostí světla, a za to nemohl jen formát, ale hlavně i napětí! Od začátku do konce jsem u toho seděla napnutá jak kšandy, do toho i lehce podělaná strachy a nemohla se odtrhnout. Bylo to tak zajímavé a napínavé, že jsem posledních dvě stě stránek přečetla na jeden zátah, a poprvé se mi stalo to, že bych s knihou vydržela do noci a neusnula u toho!
Tématika judaismu, která se příběhem proplétala byla velmi zajímavá a přirozená. Dokázalo mě to zaujmout a příběhu to dodalo mystičnost.
Co mě mrzelo, a za co srážím hodnocení, je občasný chaos v ději. Nejvíce se začal objevovat na posledních sto stranách, kdy jsem byla párkrát fakt zmatená. Na druhou stranu jsem byla věčně v šoku, protože ty zvraty byly neskutečný. Našlo se tu i pár nelogických situací, např. když vypadl proud a řidiči najednou nevěděli, co mají na křižovatkách dělat. A také se tu objevuje dost klišoidních částí nebo těch, kdy si říkáte: No samozřejmě úplně náhodou se tohle muselo stát!
Druhá věc, kterou musím vytknout, a která mě u Fragmentu už příliš nepřekvapuje, je opět množství chyb. V celé knize jsem si jich všimla dvanáct, věčná škoda.
Poslední věc, o které bych se chtěla zmínit, jsou znaky české literatury. V knize se objevilo dost podobností hlavně na Projekt Kronos a Kaziměsty. Byli to věci, které člověka hned trknou do čela, věci, které z těchto dvou knih byly takové (jak to říct), celkem klíčové co se týká rozpoznání díla. V tu chvíli jsem začala přemýšlet nad tím, že česká díla těchto žánrů si jsou velmi podobná a mají stejné znaky, díky kterým ji poznáme. Jenže, když jsem se nad tím tak zamyslela, tak mi to nepřišlo jako příliš pozitivní fakt, který by vrhal na ty knihy dobré světlo.
Knihu určitě stejně doporučuji, přečtenou ji máte coby dup a to napětí stojí za to.
Nakladatelství: Fragment
Žánr: Detektivní, young adult
Hodnocení: 3,7*
Sára Lindertová je normální holka, která se jednoho večera beze stopy ztratí v metru. Její sestře Klaudii přijde celá situace zvláštní, a tak po ní začne pátrat. Stejně jako po ní pátrá policie. Co se v osudný večer stalo? A kde může Sára být?
Na tuto knihu jsem byla zvědavá, a to ze dvou důvodů. Za prvé ji dost lidí chválilo, a za druhé jsem se poprvé měla setkat s žánrem, který nečtu. Knížku jsem opět měla v rámci knižní štafety a jsem hrozně ráda, že jsem si ji stihla přečíst ještě takhle před Humbookem. No a navíc tu máme další knihu z české tvorby!
Formát knihy byl hodně roztažený a díky tomu se četla skoro sama. Stránky ubíhaly rychlostí světla, a za to nemohl jen formát, ale hlavně i napětí! Od začátku do konce jsem u toho seděla napnutá jak kšandy, do toho i lehce podělaná strachy a nemohla se odtrhnout. Bylo to tak zajímavé a napínavé, že jsem posledních dvě stě stránek přečetla na jeden zátah, a poprvé se mi stalo to, že bych s knihou vydržela do noci a neusnula u toho!
Tématika judaismu, která se příběhem proplétala byla velmi zajímavá a přirozená. Dokázalo mě to zaujmout a příběhu to dodalo mystičnost.
Co mě mrzelo, a za co srážím hodnocení, je občasný chaos v ději. Nejvíce se začal objevovat na posledních sto stranách, kdy jsem byla párkrát fakt zmatená. Na druhou stranu jsem byla věčně v šoku, protože ty zvraty byly neskutečný. Našlo se tu i pár nelogických situací, např. když vypadl proud a řidiči najednou nevěděli, co mají na křižovatkách dělat. A také se tu objevuje dost klišoidních částí nebo těch, kdy si říkáte: No samozřejmě úplně náhodou se tohle muselo stát!
Druhá věc, kterou musím vytknout, a která mě u Fragmentu už příliš nepřekvapuje, je opět množství chyb. V celé knize jsem si jich všimla dvanáct, věčná škoda.
Poslední věc, o které bych se chtěla zmínit, jsou znaky české literatury. V knize se objevilo dost podobností hlavně na Projekt Kronos a Kaziměsty. Byli to věci, které člověka hned trknou do čela, věci, které z těchto dvou knih byly takové (jak to říct), celkem klíčové co se týká rozpoznání díla. V tu chvíli jsem začala přemýšlet nad tím, že česká díla těchto žánrů si jsou velmi podobná a mají stejné znaky, díky kterým ji poznáme. Jenže, když jsem se nad tím tak zamyslela, tak mi to nepřišlo jako příliš pozitivní fakt, který by vrhal na ty knihy dobré světlo.
Knihu určitě stejně doporučuji, přečtenou ji máte coby dup a to napětí stojí za to.
Komentáře
Okomentovat
Díky za každou Vaší reakci! ;)