Kirké: Madeline Miller

Počet stran: 304
Nakladatelství: Slovart
Žánr: řecká mytologie, fantasy

Hodnocení: ****

Kirké je dcerou boha Slunce Helia. Avšak pro ostatní Bohy je Kirké slabá a nepodstatná. Vypadá totiž jako člověk a nemá žádné extra schopnosti. Jednoho dne se ji povede přeměnit nymfu Skyllu, která ji pila krev, v netvora. Za to je poslána do vyhnanství na ostrov Aiae. Příběh vypráví o průběhu celého jejího života s popisem různých nástrah, které ji skáčou do cesty. 



Řecké báje a pověsti, a celkově mytologie, mě vždy zajímala, a bavilo mě o ní číst. Z různých mytologií mě vždy nejvíc přitahovala právě řecká a dále egyptská. Proto když vyšla Kirké, a začali na ní být velmi dobré ohlasy, hned jsem si ji přidala na svůj wishlist (který jsem velmi rychle i splnila jako záplata na bolavé srdce, že jsem nestihla Colleen :D).

Obálka je naprosto nádherná. A to už je co říct, když to říká totální odpůrce oranžové barvy. :D Ale to provedení lesklého přebalu, a pěkného kontrastu s černou pod ním, dává dohromady fakt skvost.

Příběh byl napsán velmi příjemným stylem. Celá kniha je hodně přeplněná různými popisy. Řekla bych, že jich tu je větší část, než nějaké akce. Ve většině knihy mi to nijak nevadilo, ale v jednu chvíli už to začalo být příliš utahané, příliš zdlouhavé a natahované. Naštěstí se to po nějaké době zase rozjelo, ale i přesto jsem knihu četla celkem dlouho a nezvládala jsem ji číst v jednom kuse. Spíše jsem si jí hodně dávkovala. A tohle je ten hlavní důvod, proč dávám knize jednu hvězdu dolů.

Co se mi naopak líbilo, bylo to, jak celý ten jeden příběh propojoval všechny ty různé báje a pověsti, o kterých dříve člověk četl třeba zvlášť (jako já). Takže nakonec mělo všechno nějakou souvislost mezi sebou, alespoň co se Kirké týká.
Dále zde je hezky zobrazen život ve vyhnanství, kdy je člověk nejprve šťastný z toho, že si může dělat, co chce a má vše pro sebe. Nakonec vám ale tak jako tak začne chybět nějaká společnost, kort když jste nesmrtelná bohyně.
Ještě jednu věc bych ráda vypíchla, a ta se týká toho, jak Kirké Bohy a jejich život popisovala, což se mi také hrozně líbilo. Už to totiž nebylo tak, že jsou Bohové dokonalost sama, a všichni je uctívají proto, že jsou nevinní a snaží se pro lidstvo dělat to nejlepší.
Nene, bohové totiž milují nestvůry proto, že se k ním poté lidé více modlí, aby neskončili v jejich spárech. Bohové mají vrtochy a jsou vypočítaví, sebestřední a jsou to Kelišky! A všechno dělají hlavně pro svůj prospěch. Tam nikdo nezná bratra. :D

Doporučuji: Milovníkům řecké mytologie, kterým nevadí pomalejší knihy plné popisů děje. Jo, stálo to za přečtení.

Komentáře

Oblíbené příspěvky